|
|
Reprodukční interakce mezi diploidy a triploidy šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus) a jejich evoluční potenciál pro zprostředkování genového toku
Petříková, Eliška ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Prančl, Jan (oponent)
Kontaktní zóny cytotypů nám poskytují jedinečnou příležitost pro studium dynamiky a evoluce polyploidních komplexů. Butomus umbellatus (šmel okoličnatý) je jedním z mála druhů, u kterých se přirozeně vyskytuje diploidní a triploidní cytotyp. Během předchozích průzkumů na jihovýchodním Slovensku byly odhaleny první doposud známé cytotypově smíšené populace B. umbellatus. Hojný výskyt druhu v oblasti s do značné míry přirozenou dynamikou vodních ekosystémů je unikátním modelovým systémem, který umožňuje nezkreslené srovnání vlastností a genetické diverzity rostlin obou cytotypů v přirozených podmínkách včetně možnosti jejich šíření v krajině. Cílem práce je objasnit evoluční procesy probíhající v kontaktní zóně diploidního a triploidního cytotypu B. umbellatus na jihovýchodním Slovensku. Dále pomocí průtokové cytometrie a molekulárně genetických metod studia zjistit, zda se jedná o primární nebo sekundární kontaktní zónu cytotypů, a určit míru genetické variability obou cytotypů na vnitropopulační a mezipopulační úrovni v zájmové oblasti i v širším geografickém kontextu. Pomocí analýzy mikrosatelitových lokusů bylo zjištěno, že kontaktní zóna cytotypů je jak primárního, tak sekundárního charakteru a mezi diploidy a triploidy B. umbellatus dochází ke genovému toku i přes ploidní bariéru. Tyto závěry byly...
|
|
|
Triploidní rostliny: bariéra nebo prostředník genového toku u diploidně-polyploidních druhů?
Voltrová, Alena ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Hojka, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zaměřit se na znalosti o evolučním významu triploidních rostlin, způsoby jejich vzniku a mechanismy, které tomu zabraňují, a dále se pokusit zodpovědět otázku, zda triploidi hrají spíše roli prostředníka či bariéry v genovém toku mezi populacemi, které se liší počtem chromozomových sad (diploidními a tetraploidními). Produkce neredukovaných gamet je považována za hlavní způsob vzniku triploidů v jinak diploidních populacích, kdy dojde ke splynutí gamety haploidní a diploidní. Naopak ve smíšených di-tetraploidních populacích triploidi vznikají hybridizací. Frekvence vzniku a reprodukční úspěšnost triploidů snižuje celá řada reprodukčních bariér, a to pre- i postzygotických, z nichž nejvýznamnější je tzv. triploidní blok způsobený nevybalancovaným poměrem původně mateřských a otcovských genů ve výživovém pletivu endospermu. Ačkoliv vznik triploidů je doprovázen mnoha bariérami, které mají za následek jejich sníženou životaschopnost a fertilitu, hrají triploidi v populacích podstatnější roli, než by se mohlo na první pohled zdát z jejich zpravidla vzácného výskytu v přírodě. Jako prostředník genového toku slouží v případě, že skrze tzv. triploidní most zprostředkovávají tok genů mezi sudými ploidiemi. Naopak četnost jejich formace a plodnost do značné míry přímo určuje sílu bariéry...
|
host ::
RSS.